“Do zverimexu chodíme nakupovat zvířata, stejně tak jako do železářství chodíme nakupovat šrouby. Ve zverimexu, stejně tak jako šrouby v železářství nám prodavači dávají zvířata do krabiček a sáčků. Stejně tak jako jsou šrouby vyráběny, aby se nakupovaly, nelidská zvířata jsou vyráběna, aby se nakupovala. Jednotlivec a jeho život se stává produktem, a je předán komukoliv, kdo zaplatí požadovanou cenu.”
Člověk, který si chce zakoupit nějakého domácího mazlíčka si pro něj většinou zajde do zverimexu. Přijde, vybere si, co chce, zaplatí a odejde jako v jiném obchodě. Živý tvor je ve zverimexech degradován na pouhé zboží. Speciesismus ve své čisté podobě. Některá zvířata ze zverimexů pochází z velkochovů neboli množíren. Proti množírnám se vedlo a vede nesčetně bojů kvůli jejich špatnému zacházení se zvířaty. Ta jsou často špatně krmená a nemocná. Žijí ve špíně na malém prostoru pro jediný účel – porodit co nejvíce potomků, kteří vynesou majiteli zisk. Převoz z těchto zařízení do zverimexů je stejný jako z velkochovů na jatka – zvířata trpí nedostatkem prostoru, jídla a vody.
Zverimexy často nemají vyškolený personál a nedodržují základní pravidla pro chov jednotlivých druhů zvířat – například druh a vybavení obydlí, velikost životního prostoru či vhodnou potravu. To může zvířeti přivést zdravotní a tělesné komplikace. Podmínky nejsou nastoleny tak, aby bylo zvířatům co nejlépe, ale tak, aby se co nejvíce zmenšily výdaje. Nezřídka se stává, že si člověk donese domů zvíře nemocné a v některých případech mu i umře. Též se rozrůstá chov některých druhů exotických zvířat, jenž se nejen pro svou cenu těžko prodávají (například velcí papoušci či poloopice). Přinesou sice obchodu více návštěvníků, ale za jakou cenu? Zverimex jim není schopen zajistit dostatečně velký životní prostor, chybí jim výběh a trpí zde velkým stresem.
Co proti tomu dělat? Řekněte sami – když jen procházíte okolo zverimexu, nemáte chuť si vzít všechna zvířata domů, jelikož je vám jich líto? Bohužel tento čin by nic nevyřešil. Prodejce by získal zisk a namnožil zvířata nová. Jedinou možností je bojkot a šíření povědomí o této problematice. Pokud máte podezření na týrání zvířat, obraťte se na Státní veterinární správu.
Tagy : zverimexy
Ahoj. Na jednu stranu souhlasím, ale na druhou stranu ne. Jsem brigádník ve zverimexu (mám ráda zvířata a přijde mi fajn dávat rady ohledně starání se o ně). Začala jsem tam díky kamarádce, s kterou jsem studovala veterinu. Je pravda, že z velkochovu zvířata do zverimexu chodí dost brzy, ale i díky tomu, že je vysoká poptávka. Jakmile dojdou k nám, tak mají všichni karanténu, pokud jsou nějak nemocná, tak se s nimi lítá na veterinu. Přes vánoční svátky si kolegině brala domů nemocné morče, protože se mu muselo co 4 hodiny kapat do očka. Za zbytkem se musí chodit přes svátky, i když je zavřeno, pravidelně. Dokud ty zvířata nejsou připravená, tak se o ně staráme. Pokud si někdo kupuje mazlíčka, tak se ujistím, že mají vše potřebné a pokud ne, dostane přednes o péči, leták jak se o toho mazlíčka mají starat a i jim doporučíme vše potřebné, pokud jim něco chybí. Vím, že to zní, jako bychom jim toho chtěli prodat co nejvíc, ale tak to není, chceme aby o ta zvířata bylo dobře postaráno. Tam kde jsem, jsou všichni prodavači zaškolení, já brigádník ne, ale většinou vše potřebné jsem si zjistila a co nevím, obrátím se na spolupracovnici a nebo na ni odkážu kupujícího. Tento byznys jen tak neskončí, ale díky dobrým lidem mají ty zvířata dobré zázemí. Je pravda, že když byla kauza kvůli petcenter bylo to ohavné, ale ne každý zverimex to má takto. Snažíme se jak jen můžeme. Doporučujeme kvalitní stravu, sama mám dost zvířát a dostávají to nejkvalitnější, co seženu. Další věc je to, že pokud je na ně prostor, vykupujeme od místních chovatelů, nebo lidí, co k mladým přišli nedopatřením (alespoň neskončí někde v koši). Nekteří lidé něco myslí dobře, ale už jim nedojde, že uskutečnění zase tak ok není.
Zrovna přemýšlím, jak tohle změnit. Pracuji ve zverimexu ve velkém řetězci a i když se my prodavačky na prodejně snažíme, aby se zvířata měla co nejlépe, nikdy to nezastaví ten koloběh. Jedno zvířátko se prodá, ale další zase přijde a opět tu zůstane nějakou dobu. Ano taky vždy řeknu zákazníkovi vše, co by měl o zvířeti a jeho chovu vědět, ale to zkrátka nestačí. Nevíme žádný původ zvířat, která nám na prodejnu přijdou, kolikrát dodavatel zvíře pošle strašně malé. Dodavatel bohužel není žádný chovatel, ale právě obyčejná množírna, která cílí na výdělek. Nemůžu zákazníkovi ani s čistým svědomím říct, že prodáváme zakrslé králíky, protože kdo tomu rozumí, tak vidí na první pohled, že to tak není, proto říkám lidem pravdu a raději je odkážu na chovatele. Například králíci a ptáci nemají vůbec odpovídající prostor, ptáci je sedí na větvičce a mnohdy nemůžou roztáhnout ani křídla. Některé zvíře se prodá rychle, protože je zajímavé a roztomilé a další tady zůstane mnohem déle. A bohužel kvůli tomu, že je to v zverimexu na kšeft, prodá se zvíře skoro každému a nemůžeme se rozhodnout komu ano a komu ne. Za mě by se měla zvířata prodávat pouze u registrovaných chovatelů.