Ti z vás, kdo mě sledují na instagramu či facebooku jistě postřehli, že jsem se v půlce září vydala do zahraničí. Ve Španělsku jsem byla poprvé ještě jako dítě a i když si toho z této cesty moc nepamatuji, již několik let jsem se chtěla vydat do této mně velmi sympatické země znova. Nyní se mi to konečně podařilo. Na cestách mě doprovázela má klientka, fotografka a kamarádka Jitka, s kterou jsme společně vycestovaly ve čtvrtek brzo ráno a další týden v úterý večer se vrátily. Asi v půlce výletu mě napadlo, že bych po příjezdu mohla napsat o Madridu článek, kdyby se tam náhodou nějaký vegan či vegetarián také chystal vydat. A že to vřele doporučuji!
Město
Miluji procházet se po městech a kochat se architekturou a Madrid mě v tomto ohledu plně uspokojil – jeden nádherný baráček vedle druhého. Ty jejich balkónky! Během pobytu jsme prošly celé centrum a všude byla spousta krásných památek, muzeí, náměstí, soch a fontánek. Madrid tak řadím hned vedle Krakova na nejhezčí město, ve kterém jsem kdy byla. Prostě slast pro oči! Při návštěvě určitě doporučuji nevynechat Puerta de Alcala, Palacio Real a park El Retiro, na který si určitě vynahraďte dost času – není to žádný malý parčík.
Jazyk a lidé
V porovnání s například Norskem je Španělsko trochu pozadu. Ne každý tu umí anglicky a i když vysvětlíte, že španělsky nemluvíte, tak na vás stejnak budou šprechtit svým jazykem. Takhle jsem si třeba jednou hezky popovídala s prodavačkou při nákupu. Ona na mě španělsky, já na ní anglicky. Vždy jsme se ale nějak domluvili a kolikrát díky tomu naopak byla sranda. Lidé jsou tu velmi příjemní a přátelští, takže se určitě nebojte zapojit do konverzace. Jen počítejte s tím, že Španělé mají jinou představu o osobním prostoru a dotecích. Při konverzaci s x dalšími lidmi v kroužku stáli Španělé blízko u sebe a my stály lehce mimo (rozumějte v normální vzdálenosti). Tak jsme byly přistrčeny, i když jsme vysvětlovaly, že my Češi máme prostě rádi větší osobní prostor. A když na vás někdo sahá, hned to nemusí znamenat, že vás balí. Sahají tu všichni na všechny.
Doprava
Při kupování letenek jsme se snažily vybrat tak, abychom nestrávily celý den na cestách, ale zároveň jsme nechtěly dát za letenky balík. Nakonec jsme tedy letěly z Prahy do Bruselu (cesta trvala něco přes hodinku) a z Bruselu pak do Madridu (tady už byla cesta delší – skoro 2,5 hodiny) s Brussels airlines. Zpáteční letenka nás každou vyšla na 3 300,-, což je slušná cena řekla bych. Z letiště jsme se k hostelu dostaly metrem. I když zde mají více tras než u nás v Praze, metro je přehledně značené a v automatech na lístky jen zadáte cílovou stanici a vyjede vám lístek, což mi přišlo šikovné – žádné řešení zón a tak. Lístek z letiště do centra Madridu stál na 5 euro. Když jsme pak jednou cestovaly metrem po Madridu lístek vyšel 1,5 euro.
Až na tyto výjimky jsme cestovaly po svých. Hostel jsme měly v centru a všude se dalo bez problému dojít. I když se na mapce zdálo, že jsou některé památky, které chceme vidět daleko, u všech jsme byly za pár minut.
Ubytování
Pokud chcete čisté ubytování, kde jen přespíte a jdete pryč, klidně vám doporučím to naše – Madrid Motion Hostels. Zase jsme vybíraly tak, aby vypadalo tak nějak v pořádku, ale nestálo nás balík. Preferovaly jsme hostel, jelikož vyjde levně a po zkušenostech v Paříži se už těchto ubytoven nebojím. Naopak mají svou výhodu – poznáte spoustu lidí z různých částí světa. Takhle jsme se seznámily s dvěma milými Norkami, londýnským párem, čínským studentem a crazy kolumbijskou maminkou.
Co se týče přímo Motion hostelu, tak byl dá se říct průměrný. Často nešel výtah (a my samozřejmě ubytované až v osmém patře #tobudouzadky), wifi (ta navíc šla jen na recepci) nebo teplá voda, ale pokoje i koupelna byli čisté. Pět nocí nás tady vyšlo na cca 2 100,- a to i se s snídaní ve formě bufetu. Z bufetu jsme si dávaly džus, kafe, toasty s marmeládou a cereálie, které jsme doplnily jogurtem, který jsme si přinesly sami (ve zdravé výživě vycházel půl kilový sójový jogurt na 3,1 euro). Velkou výhodou Motion hostelu je jeho umístění – najdete ho přímo v centru, hned pod ulicí Gran Vía. Tudíž hned pod nákupní třídou. A hned nad Lushem. Čímž chci říct, vezměte si sebou kreditku (nebo jí naopak raději nechte doma).
Jídlo
Velkým překvapením pro nás byla absence supermarketů. První den jsme se procházely po městě a čekaly, až na nějaký narazíme a nic. Druhý den už pomohl strýček Google a my zjistily, že pár minut pěšky od nás je Lidl. Během pobytu jsme pak narazily ještě na dvě pobočky jakéhosi jiného supermarketu a asi tři Tesco Express prodejny. Do Lidlu jsme se vydaly hlavně pro tofu a hummus. Ani jedno tu bohužel neměly, ale sehnaly jsme velké balení salátu s olivami za 2 eura, půl kila taboulehu za 1,6 euro, velké balení cizrny za 0,5 euro a tortilly za 1 euro. Tohle množství nám bohatě stačilo k obědu i k večeři (s tím, že každá měla svůj tabouleh).
Co mě překvapilo, byla dostupnost sójových mlék – byly v každé sámošce/večerce a to hned několik příchutí (i ovocné – neměly jsme ale dostatek odvahy je ochutnat). Sójové mléko s příchutí Cappuccino společně s různými variantami sušenek á la Oreo se tak stali pravidelnou součástí našeho jídelníčku.
Zdravé výživy jsme navštívily dvě – prodejna Oh!myBIO se nacházela hned v jedné uličce napojené na Gran vía a byl v ní snad veškerý sortiment, jaký si umíte představit. Jeden den jsme se pak vydaly do Planeta Vegano, kde jsme konečně našly tofu, i když za otřesné ceny – pokud se dobře pamatuji, nejlevnější bylo za 2,7 euro. Zde měli výběr menší, ale zato spoustu zajímavých produktů – dle sortimentu mi bylo jasné, že jim dodává německý Veganz supermarket.
Restaurace
Nevím, jak je to možné, ale všechny restaurace, které jsme vyzkoušely nás dostaly na kolena. Tak výborné jídlo! Jak furt říkám, že jsem ráda za Prahu, tak měním názor – byla bych ráda za Madrid! Restaurací se tam totiž nejen nachází dost, ale i vaří výborně (což v Praze bohužel pravidlem není). Jelikož jsme jich navštívily hned několik (i když stále malý zlomek toho, co Madrid nabízí), nechám je do samostatného článku, takže vyčkejte času!
Noční život
Španělé jsou lehce časově posunutí, takže je zde normální večeřet v deset (když řeknete, že běžně večeříte v šest, tak na vás koukají jako jestli jste se náhodou nezbláznili) a chodit spát ráno. A posunuté mohou být i otevíračky, takže jsme se jednou třeba vydali do zdejšího baru, který otvíral v jednu ráno. Pro představu – cena za panáka vodky byla 2 eura, za vodku s džusem 7 euro a za gin s tonikem 8 euro. A když vás přišlo 5 holek, tak jste dostaly drink zadarmo. #girlpower
Jiný den jsme se vydali do pivárny s názvem La casa de la cerveza, která byla mimo centrum a kde za pivo dáte cca 4 eura a za vodku s džusem 5 euro. Když jsme řekli kolik stojí pivo u nás, málem se hned objednávaly letenky. Jo a měli i Plzeň! Teda vlastně zrovna neměli, ale jinak jí prý mívají.
Celkové hodnocení
Za mě má Madrid pět lístečků z pěti. Byla to úžasná dovolená plná skvostných památek, výborného jídla i skvělé společnosti. Jen jsem si potvrdila, že Španělsko je moje srdcová záležitost a určitě to nebyla má poslední návštěva této země. Celkovou cenu výletu radši nechci počítat, protože Pumpkin spice latte a stříbrná everywhere. To už je ale na každém, jak moc chce šetřit. My o tom nejdřív uvažovaly jako o nízkonákladovém výletě, ale pak se to nějak zvrhlo. Základ nás však vyšel na 6 000,-. Z toho 2 100,- za ubytování, 3 300,- za letenky, 300,- za pojištění a 300,- za metro z letiště (tam i zpět). K tomu už pak jen připočtěte jídlo, pití a ehm, případné nákupy.
