V minulém článku jsem vám vyprávěla, jak jsme se na cestách po Vanuatu měli a dnes se na náš trip podíváme z více praktického hlediska. V tomto článku se tak dozvíte kde jsme byli ubytovaní, kolik co kde stálo, jak to bylo s veganským jídlem a mnoho dalšího.
LETY
Vanuatská republika se skládá z přibližně 83 ostrovů, z nichž “hlavní” je ostrov Efate, přes který budete cestovat mezi ostatními ostrovy – my jsme během našeho výletu přiletěli ze Sydney do Port-Vily, jenž je hlavním městěm Efate. Poté se vydali z Port-Vily na ostrov Tanna, z Tanny letěli přes Port-Vilu na ostrov Espiritu Santo a nakonec zpět do Port-Vily a Sydney. Všechny tyto cesty dohromady (6 letů) vyšly na 1 200 AUD (600 let ze Sydney do Port-Vily a zpět a 600 za lety mezi jednotlivými ostrovy) s tím, že jsme při všech cestách využili cestovku Air Vanuatu. Na všech letištích Vanuatu se navíc platí letištní poplatek 200 VUV (asi 40 CZK) neboli vanuatských vatů.
DOPRAVA PO OSTROVECH
První “problém” nastal hned po příletu do Port-Vily – jak se dostaneme k ubytování? GPS ukazovala více jak 5 km cestu, což se nám po dlouhém letu úplně nechtělo jít pěšky. Nikde nebyly žádné informace o městské hromadné dopravě, tak to vyhrál taxík, kterému jsme za odvoz do centra Port-Vily zaplatili nějakých 1500 VUV (cca 300 CZK) a vzhledem k tomu, jak cesta vypadala bychom ani nedoporučovali chodit to pěšky. Později jsme se od místních dozvěděli, že zde jezdí autobusy, ale vypadají stejně jako taxíky – jednoduše místní obyvatelé v dodávce. Jen vám při zastavení místo “taxi” řeknou “bus” a jsou levnější. Při dalších cestách po Port-Vile jsme tedy využívali je.
Na Tanně jste zcela odkázáni na místní, kteří vlastní auto, jelikož zde žádné taxíky nebo autobusy jako takové nefungují. Všude nás vozili místní, kteří si tím přivydělávají, popřípadě se o odvozy staralo ubytování. Jinak musíte pěšky. Místní jsou zvyklí jít i den pěšky jen na návštěvu příbuzných.
Na Espiritu to funguje podobně jako v Port-Vile. Přijede auto, řekne taxi/bus a vy jedete. V podstatě všude se tedy můžete spolehnout, že vás někdo někde nabere a hodí kam potřebujete. Žádnou oficiální hromadnou dopravu a nedejbože jízdní řády ale nečekejte.
UBYTOVÁNÍ
PORT-VILA (Efate)
Efate nás z námi navštívených ostrovů zaujal nejméně, ale je pravda, že jsme z něj viděli jen hlavní město Port-Vila. Zajímavou zkušeností z Efate ale byl večer strávený ve vesnici Mele village, kam nás pozval náš instruktor potápění. V rámci této návštěvy jsme měli možnost vidět, jak zde žijí místní a ochutnat zdejší speciality jako je například taro (zdejší odrůda brambor) a kava (nápoj z kořene stromu). Mimo návštěvy Mele village jsme tu podnikli jedno potápění a shodli se na tom, že na Espiritu santo to byl mnohem hezčí zážitek a to jak díky podmořskému světu, tak i díky absenci nehod (Roman si poranil nohu a já během potápění v té největší hloubce ztratila regulátor kyslíku, z čehož jsem pak půl dne byla mimo, že jsem mohla umřít :D).
CENTRAL INN
První dvě noci na Efate jsme strávili v Central Inn, jenž se nachází hned v centru Port-Vily. Bezpochyby se jednalo o nejhorší (rozuměj nejméně “luxusní”) ubytování celého výletu. Koupelna a záchod se nacházeli na chodbě, v pokoji potom bylo dvoulůžko, malá televize a stůl s židlemi. Televize nefungovala a stropní větrák během chodu vypadal, že se každou chvilkou zřítí a usekne nám hlavy. Pokoj měl jedno okno a to ven na chodbu. Wifi tu překvapivě měli – běžela rychlostí nahrátí jednoho insta story za 5 minut.
VANUATU HOLIDAY HOTEL
Úplně poslední noc na Vanuatu před odletem zpět do Sydney jsme strávili v tomto hotelu. Nacházel se sice více mimo centrum, ale jeho výhodou byl velký supermarket hned za rohem – v tom jsme jako jediném našli různé veganské produkty (tofu, sýry, veganské konzervy, rostlinné mléko). Pokoj byl značně větší než v Central Inn – součástí bylo dvojlůžko, noční stolky, stůl s židlemi, věšák a koupelna se sprchovým koutem. Před vchodem jsme měli menší verandu s dalším stolkem a židlemi. Wifi tu měli též a to o něco rychlejší než v Central inn.
TANNA
Tanna je velká srdcovka! Místo, kam se určitě chci v budoucnu vrátit. Pokud chcete poznat život na Vanuatu, vidět aktivní sopku a strávit čas s místními, kteří jsou stále dost nedotčení naší civilizací, pak určitě nesmíte při cestách vynechat tento ostrov.
ROCKY RIDGE BUNGALOWS
Když jsem poprvé viděla celý komplex bungalovů i se zahradou a výhledem na oceán, tak mi srdce plesalo nadšením! Čirá nádhera. V Rocky Ridge na nás čekal vlastní bungalov s verandou. Bungalow nebyl sice nijak luxusní, ale celé ubytování mělo své čaro. V pokoji se nacházelo dvoulůžko s moskytiérou, noční stolek a větrák. Koupelna byla úzká nudle s klasickým vybavením – jen nám někdy netekla teplá voda a jednou nám netekla vůbec žádná voda. V ceně byla též snídaně, což v našem případě znamenalo talíř plný ovoce a čerstvého kokosu a k tomu pití (voda, čaj/kafe). Přikoupit jste si potom mohli oběd či večeři. My jsme využívali jen večeře, která vyšla na nějakých 1 000 VUV a skládala se z rýže, brambor a zeleniny. Stejně tak si musíte kupovat vodu, jelikož na Tanně není kohoutková voda pitná – jedna flaška vás vyjde na nějakých 300 VUV. Naopak zadarmo si můžete kdykoliv utrhnout papáju nebo kokos ze zahrady.
Hned pod ubytováním můžete v čase low tide šnorchlovat u korálů, což moc moc doporučuji! Za mě to bylo nejhezčí šnorchlování celého výletu. Majitelé (manželský pár místních) též nabízejí několik různých tours po okolí – například výlet do domorodecké vesnice nebo výlet na černou pláž.
VOLCANO ECO TREE HOUSE
Tree house byl největší srdcovka z celého výletu. Ať už jde o vzhled ubytování, okolí, v němž se nachází nebo samotného majitele. John stloukl na stromě nádherný domeček, ve kterém najdete dvoulůžko s moskytiérou a stolečkem. Větrák zde nebylo zapotřebí díky příjemnějším teplotám. Koupelna se záchodem se nachází dole na zemi. Krásná. Z bambusu. Ale taky s obřími pavouky. Tree house vlastní jen jeden, takže jsme tam byli jediní turisti, což bylo něco, co jsme neskutečně cenili. Zároveň bydlíte hned vedle vesnice, kde bydlí rodinky místních včetně Johna. Jeho sestra Rina se o vás bude starat jak o královskou rodinu – na večeři jsme vždy měli připraveno několik talířů plných nejrůznějších pokrmů a na snídani kopu místního ovoce, chléb, džem, arašídové máslo a kafe. Mimo to na nás mysleli i během dne a když jsme šli na výlet, dostali jsme čerstvý kokos s brčkem vyrobeným z nějakého listu (eko freak jako já z toho měl druhý Vánoce – vlastně spíš první, když jsem je letos neslavila :D). Když už jsme u té ekologie – pokud se ptáte, proč je v názvu ubytování eco, tak je to kvůli solárním panelům, díky kterým máte v koupelně i v tree housu elektřinu. A proč je v názvu “volcano”? Protože ze svého tree housu koukáte přímo na sopku a dokonce jí i slyšíte. Negativní dopad to má akorát na vaší čistotu, tak počítejte s tím, že budete neustále černí. Voda zde též není pitná, takže si jí musíte přivézt z města – John jí tedy pro své hosty běžně kupuje, ale nám to bylo blbé, takže jsme si jí koupili sami ještě před příchodem. Mimo to zde nabízejí různé tours – výlet na sopku (9 750 VUV – součástí je tanec od místních, odvoz k sopce a od sopky zpět a svačina), vodopády (1000 VUV – poplatek za vstup) a na hot spring (1000 VUV – poplatek za vstup). Vodopád nás příjemně překvapil a sopka nadchla – u té určitě doporučujeme využít večerní tour díky které uvidíte sopku jak za světla, tak za tmy.
Tree house je místo, kam bych se v budoucnu chtěla vrátit, protože ve mně zanechalo nejvíc z celého Vanuatu. Pokud byste se někdy rozhodovali o cestě na Vanuatu, tak určitě využijete toto ubytování a stravte čas s Johnem a Rinou (jedna noc tu vyjde na 3 500 VUV). Díky nim jsme se dozvěděli o zdejším životě nejvíce informací a jen tady jsme měli pocit, že zažíváme zdejší život.
EVERGREEN RESORT
Pro poslední noc na Tanně jsme si vybrali trochu luxusnější resort, jenž (jak jsme po příjezdu zjistili) nevedou místní. Po zážitcích z tree housu jsme z toho nebyli úplně nadšení, ale pokud hledáte spíše komfort než dobrodružství, pak tohle bude pro vás to pravé. Koupelna je velká, ale mimo pokoj – sdílíte jí s ještě jedním pokojem. V pokoji se nachází dvě jednolůžka, moskytiéry, stoleček – neurazí, nenadchne. V ceně je i snídaně, při které nabízejí ovoce, chléb, džem, arašídové máslo, cornflakes (ale žádné rostlinné mléko), fazole v tomatě a kafe/čaj. Večeři či oběd si můžete koupit, čehož jsme ten jeden večer využili a dali si zeleninové kari s rýží (1 200 VUV), které za moc nestálo, ale tak hlavně, že bylo co jíst. Voda na baru je zdarma a stejně tak odvoz na letiště je zdarma. První místo na Tanně, kde měli wifi a to navíc hodně rychlou. V resortu si můžete domluvit spoustu tours, my jsme nevyužili žádnou a raději šli šnorchlovat hned pod ubytování. Bohužel bylo moc rozbouřené moře, takže jsme se po chvíli zase vrátili s několika zraněními. Kousek od resortu je i menší pláž – kamenitá, moře je hluboké asi tak po kolena a všude vás otravují mouchy. Tento resort byl nejdražším ubytováním (9000 VUV za noc) a pro nás zároveň nejméně zajímavým.
ESPIRITU SANTO
Ostrov Espiritu Santo nás hodně šokoval – už při příletu na letiště bylo jasné, že sem naše civilizace dosáhla víc. Pokud toužíte po více odpočinkové dovolené s určitým komfortem, pak je tento ostrov určitě vhodnější než Tanna. Za nás tam ale chybělo to čaro, co měla právě Tanna. Nachází se tu však spousta míst, která slouží za navštívení – třeba Port Olry, potopená loď SS President Coolidge, krásné modré Blue holes nebo Lonnoc beach.
TURTLE BAY LODGE
Naše první ubytování na Espiritu a jedno velké wow – na ubytování jsme jeli po silnici, za pokojem měli bazén a chytali tu wifi (pomalou, ale byla tu). Po zážitcích z Tanny jsem si přišla jak v úplně jiném světě. Pokoj byl prostorný, s dvoulůžkem, nočními stolky, stolem s konvicí a hrnečky na čaj, policemi s místem na pověšení oblečení, ledničkou a koupelnou se sprchovým koutem. V ceně byla snídaně, která se skládala z ovocného salátu, džemu, arašídovému másla, toastů a kafe/čaje/džusu. Pitnou vodu vám dají na požádání na baru a oběd/večeři si lze koupit. Já si první večer dala zeleninové kari z menu, které bylo příšerně přepepřené, takže jsme poté požádali o čistou zeleninu s rýží a kokosovým mlékem. Lodge zase nabízí nejrůznější tours. My se jeden den vydali šnorchlovat kolem ubytování, ale vzhledem k silnému větru jsme nic neviděli a poté, co jsem zjistila, že si mě oceán odnáší kam chce jsem se vrátila zpět na břeh. Jinak je tam šnorchlování ale prý vážně krásné. Další den jsme se vydali kajakem do Blue hole. Nesvítilo moc sluníčko, takže hole nebyla správně modrá a bylo tam spousta pavouků, takže jsme to zase dost rychle otočili a ujížděli pryč. Poslední den jsme vyrazili na půldenní tour po okolí (5000 VUV), v rámci které jsme viděli nádherné pláže Lonnoc beach a Port Olry beach a další blue hole. Velká krása!
VILLAGE DE SANTO
Village de Santo v nás vyvolalo ještě větší wow než Turtle bay lodge. Pokoj byl dvoupatrový – v dolním patře gauč, stůl s židlemi, mini kuchyňka, skříň, velká koupelna a v horním patře dvoulůžková postel. Součástí komplexu byl bazén a restaurace, kde připravovali i kafe s rostlinným mlékem (jako na jediném místě, co jsme kde na Vanuatu viděli). V restauraci jsme též dostali snídani v ceně, která zahrnovala toasty, arašídové máslo, džem, ovoce, avokádo a hlavně – domácí kokosové lívance, domácí džemy z tropického ovoce a též domácí ananasový sirup. Mlaskali jsme si blahem! Večer jsme si vždy zašli na večeři, na které měli vcelku bohatý výběr z předkrmů (guacamole, falafel, hummus, aj.) a jako hlavní chod jsme si klasicky dávali zeleninové kari s rýží. Během dnů ubytovaných ve Village de Santo jsme se vydali potápět k SS President Coolidge, což je potopená loď blízko břehu. K samotné lodi jsme nemohli (tam pouští jen zkušené potápěče), i tak to ale byla neskutečná krása! Pro mě první potápení v životě, které mě stálo hodně nervů a myšlenek na smrt, ale rozhodně to stálo za to. Dále jsme byli šnorchlovat u Million dollar point, což též můžeme doporučit – spousta pěkných rybiček a vojenské poklady hned kousek od pláže.
JÍDLO
Již předem jsem se připravovala na to, že možná následující 2 týdny nebudu moc jíst, nakonec to však nebylo tak horké. Vždy jsme si udělali zásobu jídla na pokoj (konzervy, pečivo, džem, arašídové máslo, sušenky) a mimo Port-Vilu nebylo problém ani vařené jídlo na ubytování s tím, že se vždy vymyslela i nějaká ta rostlinná varianta. Dobrá zpráva též je, že standardem bývá snídaně v ceně (zase až na Port-Vilu). K obědu jsme si pak většinou dali nějakou tu plechovku – v Port-Vile jsme v supermarketu našli dokonce speciální veganské konzervy s hotovými jídly jako chilli con carne a kari, popřípadě s veganskými párky či “masem”, které byly dobré, avšak dost drahé (okolo 200 CZK za jednu). Na jiných ostrovech jsme si vystačili s plechovkami Heinz a musím přiznat, že jejich “Mediterranean style beanz” jsem si dost oblíbila a dokonce si jí koupila i po návratu do Austrálie. Mimo to všude najdete trhy s místní zeleninou a ovocem, kde jsme si koupili takové ty mini roztomilé banánky a obří avokádo za pár kaček. Suma sumárum pokud jedete na Vanuatu a jste vegani, nemusíte se bát, že byste umřeli hladem.
To by bylo k Vanuatu vše. Kdybych ho měla zrecenzovat a ohodnotit svými klasickými lístečky, nemoha bych jinak než dát 5 lístečků z 5! Pro mě to byla zatím nejkrásnější a nejvíce obohacující dovolená.
