Dumpster diving

Vybírání popelnic si většina lidí spojí s bezdomovci – jídlem z kontejnerů se však neživí jen oni, ale i tzv. dumpster divers (doslova “popelnicový potápěči”). Ti se rozhodli žít tímto životním stylem na základě vlastní svobodné volby. Dumpster nepraktikují z důvodu chudoby, nýbrž z politického a ekologického přesvědčení. Zatímco na světě každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě, jídlo, které v Evropě a Severní Americe končí v kontejnerech by nasytilo všechny hladovějící lidi světa (Čech ročně vyhodí průměrně více než 170 kilogramů jídla, které by se dalo sníst) – vyhazování potravin tak není jen ekonomický, ale i etický problém.
Nejčastěji se vyhazuje spousta poživatelného ovoce a zeleniny (stačí, aby byl jeden kus v balení vadný, samotné balení nějakým způsobem poškozené nebo přijede nová dodávka) a hned za tím následují hromady pečiva, kterému končí minimální datum trvanlivosti*. Dle odhadů Evropského parlamentu se tak vyhodí až polovina nezávadných potravin. Znehodnocování potravin (a zboží celkově) ale začíná už předtím než se dostane na pulty obchodů – pokud se nějaké zboží (potraviny, nábytek, elektronika, apod.) poškodí během přepravy, putuje do kontejneru. Ovoce a zelenina mají daná kritéria vzhledu a jestliže některý kus nevypadá dostatečně “lákavě”, nejde do prodeje (například počet banánů na jednom trsu nebo nerovná okurka – zde jde nejen o estetický, ale i praktický problém, kdy se zahnuté okurky hůř skládají do přepravek). Takovýto způsob hospodářství má mimo jiné i negativní dopad na životního prostředí – vyprodukuje až třetinu všech skleníkových plynů. Kdyby se nám podařilo snížit potravinový odpad o jednu polovinu, mělo by to na redukci skleníkových plynů podobný dopad jako kdybychom o polovinu zredukovali automobilovou dopravu.

* Minimální datum trvanlivosti garantuje určité vlastnosti produktu – jako aroma či krémová konzistence – ne vždy to znamená nepoživatelnost potraviny či nějaké zdravotní riziko, jak si spousta lidí myslí. Navíc spousta potravin se vyhazuje ještě před vypršením data spotřeby. Minimální datum trvanlivosti má význam v případě masa, ryb a vaječných výrobků, které po záruce mohou být zdraví škodlivé.

Proti tomuto konzumnímu nakládání se zbožím se staví právě dumpster divers, kteří se snaží snížit negativní dopad spotřeby tím, že vybírají a konzumují potraviny z kontejnerů (popřípadě vybírají i jiné spotřební zboží), i přes to, že takovéto vybírání je bráno jako krádež.
Vlastní označení pro vegany, kteří provozují dumspter diving je freegani (ze slov free – volný, svobodný, dobrovolný – a vegan). Freeganismus je radikální antikonzumní etika, politická a ekologická filosofie. Freegani žijí alternativním způsobem života, založeném na minimální spoluúčasti na systému konvenční ekonomie a na minimální spotřebě zdrojů. Vylučují nakupování všeho, čeho jsou schopni – dumpsterováním si dokáží zajistit širokou škálu produktů (od potravin přes nábytek, oblečení, elektrospotřebiče až ke knihám, hrám a dalším druhům spotřebního zboží).

Já sama jsem si vyzkoušela dumpster v Plzni a výsledky můžete vidět na fotce přiložené k článku. Pokaždé jsme našli nejen spoustu poživatelné zeleniny a ovoce, ale i spoustu baleného i nebaleného pečiva, obiloviny s poškozeným obalem (například natržený sáček s rýží) a různé pochutiny (chipsy, čokolády, sušenky. apod.).

Užitečné odkazy:
Dumpster diving Ostrava (mapa)
Dumpster diving Praha (mapa)
Dumpster diving Plzeň (fb)
Skupina “Zachraň jídlo”
Food Not Bombs
Freegan.info
Trashwiki
Stránky pro výměnu zboží – nevyhazujto.cz a rerere.cz

Dokumenty:
Taste the waste (Z popelnice do lednice)
Peklo na talíři: Vyhazování potravin

Zdroje:
Článek “Co je to dumpster diving”
Článek “Odpadky na talíři aneb Z popelnice do lednice”
Bedřich, Adam (2009). Alternativní způsoby života v městském prostředí na příkladu dumpster divingu. (bakalářská práce)
Dokument “Taste the waste”